Budova původně minoritského, později františkánského kláštera byla součástí tzv. "Znojemského Assisi", vystavěného v průběhu 13. století. Již krátce po konstituování Znojma na královské město po roce 1225 došlo v bezprostřední blízkosti před vchodem do královského hradu k usídlení mendikantského řádu minoritů.
Jedinečná stavba románské rotundy sv. Kateřiny je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě, založeného patrně již knížetem Břetislavem I. jako součást opevnění jižní hranice přemyslovské Moravy.
Přístup na hrad je veden nově vybudovanou tzv. Jižní přístupovou cestou. Vchod je situován vlevo od brány pivovaru. Odtud podél hradeb s výhledy na historickou část města a do údolí řeky Dyje. Dále přes objekt městského informačního centra na vyhlídku pod rotundou sv. Kateřiny a přes most spojující vlastní hradní areál s předhradím.
Stará znojemská radnice, postavená již roku 1260, při velkém požáru r. 1444 vyhořela a spadla i věž, postavená na budově radnice. Proto byla při přestavbě radnice řešena radniční věž již jako samostatný objekt. Byla postavena v letech 1445 - 1448 mistrem Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu.
Znojemské podzemí patří k unikátním historickým památkám nejen v České Republice, ale i v rámci střední Evropy. Jedná se o systém podzemních chodeb a sklepů, který je dlouhý téměř 27 km a má až 4 patra. Ze dvou v podzemí nalezených letopočtů dnes předpokládáme, že počátek budování chodeb spadá do přelomu 14. a 15. století.
Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Na raně renesanční fasádě jsou vpravo od portálu zachovány fragmenty původní sgrafitové výzdoby s alegorickými náměty s protiválečnou tématikou.
Moderní koupaliště v Znojmě v blízkosti Hotelu Prestige**** vhodný jak pro kondiční plavání, tak na relaxaci.
Jezuitský křížový sklep je největší svého druhu na světě s ojedinělou trojitou sklepní klenbou, vybudovaný jezuity v polovině 18. století. Památník Prokopa Diviše , vynálezce bleskosvodu.